PŘEROV | #silnějšíhybatelé: Martina Dlouhá z Hradčan posiluje komunitu i krajinu

HRADČANY, okr. Přerov | Martina Dlouhá je takříkajíc spoluzodpovědná za rozvoj komunitního života v Hradčanech na Přerovsku. Stojí za aktivitami Centra pro rodinu Ráj, se kterým se přihlásila do programu Silnější hybatelé, když záměr potřebovala posunout. V tom smyslu účast splnila, by předčila očekávání, díky kterým se Martina může v regionu ještě více angažovat.
Pro rozhodování o tom, do čeho se zapojí, má jednoduchou pomůcku – mysli globálně, jednej lokálně. Proto se zabývá věcmi, jež v okolí jejího bydliště nějakým způsobem řeší trable spojené s klimatickou změnou, ale v rozhovoru se o ní dozvíte ještě mnohem víc.

Odkud pocházíš?
Hradčany, okr. Přerov.

Kde teď žiješ?
Hradčany.
Další INSPIRÁTORY z Přerovska najdete zde.

Co je na místě (v regionu), kde teď žiješ, nejlepší?
Na místě, kde teď žiji, je pro mě nejdůležitější lidskost a vztahy mezi lidmi. Funguje tu silná venkovská síť – lidé se znají, drží při sobě a jsou ochotní si navzájem pomoci, když je potřeba. Velkou oporou je pro mě také rodina, která tu žije se mnou. Máme mezi sebou blízké vztahy a přirozeně se podporujeme, ať už v běžném životě, nebo v projektech, které směřují do veřejného prostoru a mají smysl i pro ostatní.
Hodně si vážím i toho, že tu funguje Centrum pro rodinu Ráj, které vytváří bezpečný prostor pro setkávání, učení a rozvoj partnerských i rodičovských dovedností a výrazně přispívá ke komunitnímu životu. A v neposlední řadě je pro mě cenná také krajina kolem nás – stále ještě nese stopy původního venkova a dává naději, že se tu dají obnovovat polní cesty, remízky a místa, která propojují lidi s přírodou i mezi sebou.

Popiš svoji cestu, která předcházela přihlášení se do Silnějších hybatelů, jak vypadala tvoje práce ve prospěch regionu před tím?
Moje cesta k práci ve prospěch regionu nezačala jedním konkrétním rozhodnutím, ale spíš postupným přirozeným zapojením do života místa, kde žiji. Nejprve to byly malé kroky – pomoc při komunitních akcích, zapojování se do aktivit pro rodiny a děti, podpora místních iniciativ a snaha vytvářet prostor, kde se lidé mohou potkávat a cítit se dobře.
Postupně se z toho stala dlouhodobá a systematická práce, zejména prostřednictvím Centra pro rodinu Ráj, kde se věnujeme rozvoji komunitního života, vzdělávání v oblasti rodičovských a partnerských kompetencí, organizaci programů pro různé generace a propojování místních aktérů. Vedle toho se zapojuji také do projektů, které se týkají veřejného prostoru, krajiny a udržitelného rozvoje – ať už jde o výsadby, komunitní akce nebo spolupráci s obcí a dalšími organizacemi.
Důležitou součástí mé cesty je i propojování osobního a veřejného – to, co řeším jako rodič, partnerka nebo obyvatelka regionu, se přirozeně promítá do témat, kterým se věnuji profesně. Práce pro region pro mě nikdy nebyla "jen" projektová nebo pracovní, ale vždy vycházela z potřeby pečovat o místo, kde žiji, a posilovat vztahy mezi lidmi, kteří ho tvoří.

S jakým projektem jsi do Silnějších hybatelů nastoupila?
Rozvoj neziskové organizace Centrum pro rodinu Ráj, z.s.

Jak se ti povedlo během rozvojového programu České spořitelny s projektem pohnout?
Díky rozvojovému programu České spořitelny jsem si dokázala jasně vydefinovat cíle pro další směřování neziskové organizace Centrum pro rodinu Ráj, a to směrem k více procesně řízené a udržitelné organizaci. Zároveň jsem tyto změny průběžně komunikovala dovnitř týmu a podařilo se mi pro tuto cestu nadchnout celý tým – všichni vnímáme, že větší systémovost a přehlednost povede k efektivnější práci a uvolnění kapacit pro to, co je naším skutečným posláním: rozvoj rodičovských a partnerských kompetencí a podpora rodin.
Program mi zároveň pomohl přemýšlet o práci jinak i v osobní rovině – jak dlouhodobě vybalancovat profesní nasazení s rodinným životem a péčí o malé děti, aniž by jedno bylo na úkor druhého.
Vedle rozvoje organizace jsem se díky programu také víc zamyslela nad dalšími oblastmi, které chci dlouhodobě rozvíjet, zejména nad obnovou krajiny v okolí Hradčan – obce, kde žiji a kde působím jako zastupitelka. Tyto projekty pro mě přirozeně propojují práci s komunitou, veřejným prostorem a péči o místo, které považuji za svůj domov.

A od té doby? Kam jsi svůj záměr posunula od účasti v programu Silnější hybatelé?
Od účasti v programu Silnější hybatelé svůj záměr systematicky a vědomě rozvíjím na více úrovních zároveň. Jednou z klíčových změn je, že jsem si do svého pracovního týdne vědomě nastavila čas pro sebe – na péči o fyzické i psychické zdraví. Beru to jako nutnou prevenci vyhoření a podmínku toho, abych se mohla dlouhodobě a udržitelně věnovat rodině i práci pro region.
V pracovní rovině jsme v Centru pro rodinu Ráj udělali konkrétní kroky směrem k procesnímu řízení. Začali jsme systematicky popisovat a standardizovat klíčové procesy, hledat místa plýtvání i příležitosti ke zlepšení. Tento posun nepřinesl jen větší přehlednost, ale i radost z práce – mám pocit, že nás to jako tým baví a dává nám to smysl.
Současně se posouvají i projekty v obci Hradčany, kde působím jako zastupitelka. V roce 2026 nás čeká výsadba přibližně 1 km dlouhé polní cesty, na které ve spolupráci se Sázíme stromy vysadíme 180 keřů a 66 stromů. Pokud se vše podaří podle plánu, měl by být v roce 2026 realizován také vznik velkého biocentra, které přispěje k biodiverzitě v krajině a zároveň pomůže se zadržováním vody – tak, aby neodtékala nekontrolovaně potokem směrem k obci.
Celkově mám pocit, že se můj záměr od programu Silnější hybatelé prohloubil, ukotvil a stal se dlouhodobě udržitelným – jak v profesní, tak v osobní rovině.

Co tě na tvém snažení baví ze všeho nejvíc, co je pro tebe tou vnitřní odměnou?
Největší vnitřní odměnou je pro mě pocit souladu – že to, co dělám, vychází z mých hodnot a přirozeně se propisuje do mého pracovního i osobního života. Díky účasti v rozvojovém programu České spořitelny a možnosti pracovat s koučem a mentorem jsem si dokázala ukotvit své hodnoty, pojmenovat své talenty a lépe porozumět tomu, kde jsou moje přirozené hybné síly a kde naopak potřebuji oporu ostatních.
Baví mě uvědomění, že nemusím zvládat všechno sama – ale že mám schopnost vidět potenciál v druhých a zapojovat je tak, aby je společná práce těšila a dávala jim smysl. Právě tohle propojování lidí, hledání jejich přirozených rolí a vytváření hybatelské sítě, kde lidé táhnou za jeden provaz pro dobro společnosti a veřejného prostoru, je pro mě zdrojem radosti, energie a dlouhodobé motivace.
Když vidím, že se lidé kolem mě cítí být součástí něčeho smysluplného, vnímám to jako potvrzení, že jdu správným směrem – a to je pro mě ta největší odměna.

#silnějšíhybatelé – spolu s našimi partnery měníme místa, kde žijete, k lepšímu. Podporujeme místní, aby byli #silnější, a sami usilujeme být dobrými sousedy. Spolu s Nadací Via realizujeme grantový program Dokážeme víc a nově Silnější hybatelé.
Jsme autory podcastu Přes plot, kam si zveme lokální hybatele a leadery. Vydáváme pravidelný příběhový newsletter, ve kterém vám přinášíme dávku tzv. Dobro.dějek. Spolu s dalšími partnery stojíme za webem nabušeným příběhy a daty Silnější regiony.
A děláme toho mnohem víc, protože věříme dobrým věcem.  

Více peněz, větší pomoc politiků, zájem veřejnosti, pozornost médií...? Co lidem jako ty chybí, aby byli se svými aktivitami ještě úspěšnější?
Nemyslím si, že by lidem, kteří se snaží měnit své okolí, primárně chyběly peníze, politická podpora, zájem veřejnosti nebo mediální pozornost. To všechno může pomoci, ale samo o sobě to změnu nevytvoří.
Z mé zkušenosti lidem jako my nejvíc chybí prostor a vedení k tomu, aby si uvědomili vlastní sílu – své hodnoty, talenty a zdroje, které už mají k dispozici, a zároveň se naučili vědomě pracovat se zdroji v okolí. Právě to mi přinesl program Silnější hybatelé od České spořitelny. Vnímám ho jako skutečný klenot.
Věřím, že každý hybatel v sobě nese obrovský potenciál měnit prostor kolem sebe. Teprve ve chvíli, kdy se tento potenciál pojmenuje, ukotví a propojí s lidmi a možnostmi v okolí, se z něj stává motor skutečné změny – a věci se začnou dít, ne jen plánovat.

Práce pro region je jedna věc, obživa je věc druhá. Prozradíš nám, co je tvým regulérním zaměstnáním?
Mám v tomto ohledu velké štěstí, protože se mi daří propojovat obživu s tím, co považuji za smysluplné. Mým regulérním zaměstnáním je především projektový management na regionální úrovni, dále práce pro Centrum pro rodinu Ráj a také činnost auditorky v rámci Audit Family Friendly Community.
Velkou oporou je pro mě i můj manžel, který naší rodině vytváří finanční zázemí. Díky tomu si mohu dovolit věnovat zhruba polovinu svého disponibilního času pracovním aktivitám a druhou polovinu pak veřejně prospěšným a komunitním projektům. Bez této podpory bych si takový model nemohla dovolit a část aktivit zaměřených na rozvoj veřejného prostoru bych musela opustit.
Vnímám to jako kombinaci osobního nastavení, a vědomé volby, která mi umožňuje dlouhodobě zůstávat aktivní v oblastech, které považuji za důležité.

Kam si chodíš pro inspiraci? Co tě spolehlivě nakopne?
Tím, jak se dívám kolem sebe – na lidi, místa, situace a potřeby v regionu – se mi v hlavě neustále přirozeně generuje seznam věcí, které by "šlo udělat líp", nebo které by bylo skvělé vytvořit, kdyby…
Spolehlivě mě nakopne moment, kdy si dokážu představit konkrétní změnu v praxi – když se mi v hlavě propojí nápad s lidmi, kteří by ho mohli táhnout se mnou, a s místem, kde by mohl dávat smysl. Často stačí obyčejná procházka, rozhovor nebo setkání s někým inspirativním a myšlenky se začnou samy skládat dohromady.
Hodně mě motivuje i pocit, že nápady nemusí zůstat jen na papíře – že mají šanci opravdu zlepšit život lidí kolem mě. Právě tahle možnost proměnit myšlenku v realitu je pro mě největším motorem.

A tvůj sen? Představ si, že máš neomezeně času a peněz, do čeho se pustíš? ;-)
Je to těžká otázka, ale zároveň pro mě vlastně velmi jasná. Kdybych měla neomezeně času a peněz, přála bych si, aby se zvrátila klimatická změna a aby lidstvo v budoucnu nemuselo čelit nedostatku vody. Vnímám to jako jedno z nejzásadnějších témat naší doby.
Na místní úrovni to ale pro mě není abstraktní sen – beru to jako konkrétní práci tady a teď. Věřím, že skutečná změna se odehrává v malém koloběhu vody v krajině: v polních cestách, stromech, remízcích, biocentrech a místech, kde se voda může zadržet a krajina znovu dýchat. Právě tahle práce v terénu je to, co mě nejvíc definuje a "dělá mě mnou".
Řídím se jednoduchou, ale silnou myšlenkou: mysli globálně, jednej lokálně. A kdybych měla neomezené zdroje, investovala bych je do toho, aby se tahle věta proměňovala v realitu – obec po obci, krajinu po krajině, člověka po člověku.

Chceš něco lidem ve tvém REGIONU vzkázat?
Chtěla bych lidem v našem regionu vzkázat, že každý z nás v sobě má zdroj inspirace a možnost udělat něco, co po něm zůstane – pokud je to opravdu jeho téma.
Když se rozhlížím kolem sebe, vidím spoustu úžasných lidí. Když se někdo nadchne pro deskové hry a s obrovským zápalem začne organizovat klub pro děti v regionu – je to pro mě wow. Když má někdo talent organizovat věci a dokáže ho proměnit v aktivitu, která má přesah pro ostatní – wow. Když má někdo vášeň podporovat rodiny na jejich cestě a dostane příležitost to skutečně dělat – zase wow.
Máme region plný neuvěřitelných zdrojů, talentů a lidí, kteří dokážou věci dotahovat. A kdysi jsem od kamarádky slyšela motto, které mi zůstalo v hlavě: člověk je úspěšný ve chvíli, kdy dělá něco veřejně prospěšného.
Věřím, že právě propojováním talentů a vášní jednotlivých lidí s ochotou udělat něco pro druhé se svět – a ten náš region zvlášť – stává krásným místem k životu.

Kde můžeme tvoje hybatelství sledovat?
Instagram: martina_dlouha, Facebook: Martina Dlouhá, Centrum pro rodinu Ráj.

Kamil Kavka