PRAHA | Studentka Veronika Podhorová si v designu sice stále ještě hledá vlastní rukopis, ale získala už jedno školní ocenění

PRAHA, okr. Praha | Veronika Podhorová se už několik let věnuje průmyslovému designu, který absolvovala na šumperské průmyslovce a dnes v jeho studiu pokračuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze. A hlavní město si velmi užívá.
Ve své tvorbě zatím zkouší různé směry a každé nové zadání bere jako příležitost posunout se dál. Za návrh zahradního ohřívadla už získala prestižní školní ocenění Olověný Dušan, díky němu také stáž v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Ve své tvorbě se snaží propojovat funkčnost, estetiku a příběh. Při navrhování se vcítí do člověka, pro kterého produkt vzniká, a inspiraci často hledá v přírodě, jejích tvarech i chytrých řešeních. K designu navíc přidává grafiku, malbu nebo háčkování – tedy tvorbu, která jí umožňuje na chvíli vypnout a tvořit jen pro radost.
Radost si jistě udělá i účastí na YOUNG DESIGN festu, který proběhne zítra v Jeseníku.

Odkud pocházíš?
Staré Město pod Sněžníkem.

Kde teď žiješ?
Praha / Staré Město pod Sněžníkem.
Další INSPIRÁTORY ze Šumperska najdete zde, z Prahy tady.

Co je na místě (v regionu), kde teď žiješ, nejlepší?
V Praze budu žít už rok a baví mě na ní to, že každý den poznávám jiný styl života, než na jaký jsem byla zvyklá doma ve Starém Městě. Mé rodné město je obec s přibližně 1 700 obyvateli, kde se každý zná s každým. Praha pro mě byla úplně jiným světem a rozhodně mi dala nadhled nad mnoha věcmi. Každý den mi navíc přináší novou inspiraci. Nejvíce si na ní cením svobody a nekonečných možností.

Co je tvůj obor - umělecký směr?
Design.

Rozepiš se trochu více o tom, co děláš?
Designu se věnuji už několik let. Na střední škole v Šumperku jsem vystudovala obor průmyslový design, ve kterém jsem pokračovala i na vysoké škole. V roce 2025 jsem dokončila bakalářské studium průmyslového designu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V současnosti studuji navazující magisterský program Design na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
Moje tvorba je zatím poměrně různorodá, protože ráda experimentuji a zkouším navrhovat rozmanité produkty i objekty. Stále hledám svůj vlastní autorský směr a každé nové zadání vnímám jako příležitost posunout se dál. Jako studentka pracuji především na projektech podle zadání vedoucích ateliéru, protože mě baví přijímat výzvy a ověřovat si, zda dokážu navrhnout kvalitní řešení i pro témata, která bych si sama nevybrala.

Jakých úspěchů jsi dosáhla a máme o nich napsat, protože by mohly inspirovat další?
Během studia jsem měla možnost zúčastnit se několika výstav, na kterých jsem prezentovala svou tvorbu. Za svůj dosud největší úspěch však považuji získání ocenění Olověný Dušan, které se každoročně uděluje na Fakultě architektury ČVUT napříč všemi studijními obory. Toto ocenění jsem získala za návrh zahradního ohřívadla. Byla to pro mě velká motivace i potvrzení, že má práce má smysl, a zároveň mě tato zkušenost posunula dál v mém profesním i tvůrčím rozvoji.
Díky tomu jsem získala příležitost absolvovat stáž v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kde sbírám cenné pracovní zkušenosti a dále rozvíjím své znalosti i dovednosti.

Co všechno obnáší být ve tvém oboru opravdově úspěšná?
Myslím si, že každý designér by měl ovládat několik základních dovedností. Patří mezi ně především kreativita a schopnost převést své nápady na papír nebo do vizuální podoby. Důležitá je také znalost 3D modelovacích programů, protože právě 3D model bývá často hlavní součástí návrhu a pomáhá ověřit jeho funkčnost i podobu. Nezbytné jsou také technologické znalosti, díky nimž je možné navrhovat produkty, které jsou nejen estetické, ale také funkční, bezpečné a reálně vyrobitelné.
Stejně důležitá je ale i vytrvalost. Designér by se neměl bát prosazovat své nápady a neměl by se vzdávat, i když se cesta k výsledku někdy zdá složitá. Během let jsem měla možnost poznat mnoho talentovaných designérů a umělců a právě díky nim jsem si uvědomila jednu důležitou věc, že člověk by měl dělat to, co ho skutečně baví. Když do své práce vkládá radost, nadšení a lásku, vznikají fascinující projekty, které mají skutečnou hodnotu a dokážou oslovit ostatní.

Kde pro svoji práci čerpáš inspiraci?
Myslím, že mým největším inspiračním zdrojem je moje vlastní cítění. U každého projektu se snažím co nejvíc vcítit do člověka, pro kterého navrhuji, a pochopit, co skutečně potřebuje. Je pro mě důležité, abych s projektem byla nějak propojená, protože do každého návrhu dávám i kus sebe.Velkou inspirací je pro mě také příroda. Když hledám tvary, materiály nebo přemýšlím nad udržitelností, často se k ní obracím. Přijde mi neuvěřitelné, kolik krásných detailů a chytrých řešení v sobě skrývá. Právě proto se snažím, aby se v mých projektech vždy objevilo něco, co přírodu připomíná nebo z ní alespoň vychází. Mám ráda, když výrobek není jen funkční a hezký, ale nese v sobě i nějaký příběh nebo myšlenku.

Jaké máš další umělecké ambice?
Věnuji se také grafickému designu a volné umělecké tvorbě, do které patří především malba nebo různé ruční práce, například háčkování. Grafický design využívám jak pro komerční projekty, tak i pro vlastní tvorbu, když si potřebuji navrhnout plakáty, portfolia nebo prezentace.
Malbě se věnuji hlavně ve svém volném čase, stejně jako ručním pracím, protože mi přinášejí klid a prostor pro odpočinek. Je to pro mě příjemný způsob, jak na chvíli vypnout od práce na designových projektech a tvořit jen pro radost.

Jaké podmínky mají kreativci tady v regionu?
Rozhodně si myslím, že zde existuje dostatek prostoru pro kreativní prosazení. Zároveň ale kreativní člověk potřebuje velkou dávku trpělivosti a vytrvalosti, protože některá místa a prostředí ještě nejsou zvyklá na modernější přístupy a nové nápady. Často se proto setkávám s překvapenými reakcemi, když představím své projekty nebo grafický návrh, který by svým zpracováním mohl zapadat do současnějšího vizuálního stylu. To ale může místní kreativce motivovat hledat způsoby, jak lidem ukázat, že i moderní design může mít své místo a obohatit prostředí kolem nás.

Jak vypadá tvůj ideální den?
Můj ideální tvůrčí den začíná krásným počasím a klidnou cestou do kavárny nebo ateliéru, ideálně bez přeplněné tramvaje. Potom už jen přijde ten správný moment, kdy se dostanu do svého designového flow, pustím si dobrou hudbu do sluchátek a můžu nerušeně skicovat a tvořit. Ještě lepší je, když během dne potkám nějakého pejska, který se nechá rád pohladit, nebo když mám vedle sebe někoho z kamarádů, se kterým můžu diskutovat o nejrůznějších tématech a nechat se inspirovat novými pohledy.

Kde tě můžeme sledovat?
Web: veronika-podhorova/atelierove-prace.

Kamil Kavka