
BENEŠOV | Moravské koláče z Kozmic "Paní Koláčkové" dobývají srdce dětí i dospělých

BENEŠOV, okr. Benešov | Romana Kočová, původem z Moravy, na koláčích vyrostla. Recept na tvarohový koláč, který jí proslavil, a s nímž dokonce vyhrála prestižní soutěž Středočeská Regionální potravina, získala od své maminky. Právě tento výrobek je v jejím obchůdku v Benešově momentálně největším bestsellerem.
Pekařina však nestála na počátku Romaniny kariéry. Dnes již vyhlášená pekařka nejprve pracovala jako auditorka a pečení koláčů, buchet, frgálů, loupáků a závinů bylo její velkou vášní a koníčkem, který se ale omezoval pouze na volný čas. Příležitostně také pekla na různé oslavy, kde sklízela se svým sladkým pečivem jeden úspěch za druhým.
"Myšlenku otevřít si vlastní pekárnu mi vnukl kamarád. Díky němu se zrodil sen opustit mou tehdejší práci, která mě už nenaplňovala, a otevřít si vlastní pekárnu a krámek, kde budu prodávat své koláče. Samozřejmě jsem se bála a částečně oprávněně. Nebyla to jednoduchá cesta. Musela jsem si doplnit vzdělání, zařídit si podnikání, vybudovat vlastní pekárnu, najít vhodné prostory k prodeji a začít budovat vlastní značku. Nejtěžší pro mě ale bylo úředně vše zpečetit. Manžel mě však velmi podpořil, za což jsem mu moc vděčná. Nyní vím, že jsem udělala dobře a svého rozhodnutí jsem nikdy nelitovala," říká hrdě Romana.
Moravský koláč? Absolutní
jednička
Ve svém podnikání sází
zdatná pekařka přezdívaná "Paní Koláčková" na tradici a kvalitu. Věnuje se
české klasice, která je podle ní nejvíce oblíbená a lidé se pro ni rádi
vracejí. Největší úspěch jednoznačně zaznamenala se svými koláči. Nabídku ve
své prodejně v Benešově v ulici Jiřího Horáka se ale snaží zpestřovat i jinými
druhy pečiva. Kromě moravských koláčů nedá výrobkyně ještě dopustit na dukátové
buchtičky a české buchty, nicméně k tomu poznamenává: "Když si dáte na misku
vah moravský koláč a českou buchtu, vždy zvítězí moravský koláč. Dle mých
zákazníků na nich vzniká doslova závislost."
Přes den máma, v noci
pekařka
"Veškeré pečivo peču sama. V
noci, když má rodina spí, já mám čistou hlavu a můžu se v klidu věnovat své
práci. Mou oporou je manžel i děti. Jejich trpělivost a pomoc. Je to náročná
práce, plná únavy, vyčerpání, ale i radosti z úspěchu. V krámku mám zaměstnanou
paní, která pečivo prodává a přijímá objednávky, jinak se ve všem spoléhám sama
na sebe," říká paní Kočová, která svědomitě každý den kromě soboty začíná péct
ve 23:00 a přes noc je schopná upéct obdivuhodných tři sta koláčů.
A jak Romanu napadlo (úspěšně) se pokusit zabojovat o výhru v soutěži Středočeská Regionální potravina? "To mě napadlo právě v noci, když jsem pekla koláče a všechny mé rušivé elementy spaly," směje se. "Přišel nápad, strýček Google mi zajistil potřebné informace, následovala přihláška a pak výhra. Chtěla jsem lidem ukázat, že i v dnešní době rozpečeného pečiva ze zmražených polotovarů se dá péct čerstvé, kvalitní potraviny s láskou," dodává.
Buchty jako od babičky
Na své práci má Romana
nejraději zpětnou vazbu od zákazníků. "Jsou dny, kdy už nemůžu, ale hovory či
zprávy od spokojených zákazníků mě vždy zase nakopnou," dodává s úsměvem.
"Jednou mě v krámku navštívil pán v důchodovém věku a koupil si koláče pro sebe
a manželku. Druhý den se vrátil a plakal. Říkal, že takové koláče jedl
naposledy od své babičky, když byl ještě kluk, a že mi moc děkuje za oživení
vzpomínek," vzpomíná dojatě Romana.
"Jindy jsem potkala v obchodě stálého zákazníka. Chvilku jsme si povídali, když tu se k němu naklonil jeho syn a pošeptal mu do ucha otázku, kdo jsem. Pán odpověděl, že přece "Paní Koláčková". Syn vykulil oči a poznamenal, že si myslel, že ty koláče peče nějaká stará babička," směje se výrobkyně. "Jsem hrdá na to, že věková základna mých klientů je různorodá – nakupují u mě všichni, od dětí až po důchodce," dodává.
Spokojený zákazník jako
zdroj síly
Co naopak na své práci "Paní
Koláčková" nesnáší? "Jednoznačně úklid. Když vidím tu spoušť po celovečerním
pečení, nechce se mi do toho. Ale s produkty založenými na ruční práci,
čerstvosti, náročných recepturách a kvalitě to prostě jinak nejde. V chodu mě
drží fakt, že jsem na své koláče hrdá, lidem chutnají a jsou z nich nadšení.
To, že se mi zákazníci vracejí a předávají nadšení dál, mi dodává sílu
vytrvat," říká Romana.
V Benešově cesta nekončí
"Paní Koláčkové" se zkrátka
zaslouženě daří. Může mít tato pracovitá žena ještě nějaké vyšší ambice? "Ráda
bych si jednou otevřela pekárnu i s prodejnou v Praze. Ale jak říká můj muž,
cesta to ještě bude dlouhá a trnitá. Tak mi držte palce," říká závěrem.
Text a foto (zdroj): Regionální potravina


