TRUTNOV | Eva Adamczyková píše třetí díl svého olympijského seriálu

VRCHLABÍ, okr. Trutnov | Eva Adamczyková patří mezi sportovce, jejichž olympijská kariéra se nedá odbavit jednou větou. Není to jen sled výsledků – dvou medailí při dvou startech, je to příběh dlouhodobé vytrvalosti, návratů a schopnosti znovu a znovu trénovat a dostat se na potřebnou výkonnost. Na zimních olympijských hrách zatím startovala dvakrát. V obou případech se zapsala do historie českého sportu. A teď se chystá potřetí.

Poprvé se svět o Evě Samkové dozvěděl v roce 2014. Olympiáda v Soči pro ni byla vstupem mezi absolutní elitu. V extrémně kontaktní a nevyzpytatelné disciplíně snowboardcrossu projela pavoukem s jistotou, která u tak mladé závodnice nebyla samozřejmostí. Zlato ze Soči nebylo náhodné. Bylo výsledkem dlouhodobé práce, silné hlavy a schopnosti zvládnout tlak okamžiku, kdy se rozhoduje během několika vteřin.

O čtyři roky později už na ni soupeřky pohlížely jinak. Do Pchjongčchangu přijížděla jako olympijská vítězka, což je role, která bývá často těžší než ta vyzývatelská. Přesto dokázala znovu projít až na stupně vítězů a vybojovala bronzovou medaili. Dvě olympiády, dvě medaile. Bilance, kterou se v jejím sportu může pochlubit jen málokdo.

Další kapitola ale přišla nečekaně. Zimní hry v Pekingu v roce 2022 musela vynechat. Vážné zranění z konce roku 2021 jí vzalo šanci obhajovat pozici mezi nejlepšími na světě. Pro sportovce v jejím věku to byl moment, kdy se často přehodnocují priority i další směr kariéry. Eva se ale rozhodla jinak. Nezastavila se. Vrátila se.

Dnes znovu patří ke stálicím snowboardcrossového cirkusu. Blížící se olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou jejím třetím pokusem o super výsledek. Ať už výsledek dopadne jakkoliv, jedno je jisté. Olympijský příběh Evy Adamczykové není jen o dvou (až třech) medailích, je o nebývalé schopnosti držet se na vrcholu.

Kamil Kavka
Foto (zdroj): archiv Eva Adamczyková