JESENÍK | Ekonom Alex Kejval zkoumá ekonomii zločinu a drogovou problematiku

JESENÍK, okr. Jeseník | Jesenický Alex Kejval, absolvent zdejšího gymnázia, působí aktuálně jako doktorand ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém unikátním výzkumu se zabývá drogami, konkrétně tím, jak se jejich užívání, zakazování nebo naopak legalizace podepisují na zdravotním systému, kriminalitě a veřejných financích. A v datech má i Jesenicko.

Ač ho akademická dráha pravděpodobně na čas zavede do zahraničí, Alex má jasný cíl – jednou se vrátit zpátky na Jesenicko. A my ho sem dostaneme dříve – určitě na positivJE MOTIVATOR a asi i s přednáškou o ekonomii drog, protože Alex je zapojen do projektu České společnosti ekonomické Experti do škol.

Alexi, odkud pocházíš?
Z Jeseníku.

Kde teď žiješ?
Střídavě Brno a Jeseník.

Co je za tebe na Jesenicku to nejlepší?
Určitě příroda. A pak taky to, že se tu dá všude dojít pěšky. Nemusím řešit, kdy jede šalina nebo jestli stihnu spoj, prostě jen vyrazím. Tahle jednoduchost a klid mají své kouzlo.

Prozraď nám, v jakém oboru se pohybuješ?
Jsem doktorandem v oboru ekonomie a zároveň působím jako lektor na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Co si pod tím máme představit?
Když zrovna nepředávám nadšeným budoucím ekonomům poznatky z ekonomie – letos jich mám na starosti kolem 120, věnuji se s nimi diskusím, pomáhám rozvíjet jejich kritické myšlení a společně pátráme, jak ekonomická teorie funguje v reálném světě.

Tak se mimo tuto lektorskou činnost věnuji svému doktorskému výzkumu. Ten se pohybuje na pomezí zdravotní ekonomie a ekonomie zločinu. Konkrétně zkoumám dopady užívání narkotik, represivních opatření a případné legalizace na zdravotní systém, kriminalitu, veřejné finance i trh práce.

Popiš nám svůj výzkumný projekt, který je unikátní i v mezinárodním srovnání.
Aktuálně pracuji na vědeckém článku o dopadech omezení produkce pervitinu na zdraví populace, kriminalitu a vybrané ekonomické ukazatele. Troufnu si říct, že Česká republika patří mezi největší producenty pervitinu v Evropě – alespoň pokud soudíme podle počtu odhalených varen, kterých bylo od roku 2017 do roku 2025 zaznamenáno přes 1 600. Právě díky tomu tu máme unikátní výzkumné podmínky: můžeme zkoumat, co se stane, když Policie ČR zítra odhalí varnu třeba v Jeseníku. Jaký to bude mít vliv na místní kriminalitu – například počet krádeží nebo řízení pod vlivem drog? A co dopady na veřejné zdraví – změní se počet hospitalizací, vstupů do odvykacích zařízení? Nebo se naopak zvýší koncentrace metabolitů jiných drog v odpadních vodách, protože si lidé začnou pervitin nahrazovat jinými látkami? Tohle všechno jsou zásadní otázky, na které pokud dokážeme odpovědět s dostatečnou přesností a metodologickou oporou, mohou se stát pevným základem pro tvorbu cílené drogové politiky – ať už represivní, nebo směřující k regulaci.

Popiš svoji cestu, jak jsi se ke své stávající práci dostal?
Musím se přiznat, že jsem původně mířil na práva. Všechno ale změnil jeden spolužák z jesenického gymnázia, který mě náhodou přivedl k přípravným kurzům na TSP (Testy studijních předpokladů pro přijetí na MUNI), pořádaným Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity – tedy paradoxně ne právnickou fakultou. Každý čtvrtek jsme spolu dojížděli do Brna, aniž bych tušil, že právě tyto cesty mi otevřou úplně nové obzory. Fakulta mě okamžitě oslovila – nejen svým prostředím, ale hlavně přístupem vyučujících a atmosférou akademické komunity.

Začal jsem se víc zajímat o to, co ekonomie vlastně je, jaké studijní programy fakulta nabízí, a zjistil jsem, že zde lze studovat i kombinaci ekonomie a práva. Neváhal jsem a podal si přihlášku na ECON MUNI. Dnes vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem mohl udělat.

Během studia jsem pak postupně objevoval krásu matematicko-statistických metod v ekonomii, které nakonec odsunuly právo až na vedlejší kolej. Velkou zásluhu na tom měli inspirativní pedagogové napříč celou fakultou, jejichž přístup, odbornost a nadšení mě motivovaly k tomu pokračovat dál na doktorátu. Dnes mám možnost aplikovat to, co mě během studia naučili – a právě díky jejich vedení a celkové atmosféře na ECON MUNI jsem získal pevné základy k tomu, abych mohl být nejen úspěšným výzkumníkem, ale třeba i ekonomickým poradcem, nebo v budoucnu rozjet vlastní byznys.

Co tě na tvém snažení baví ze všeho nejvíc?
Jsem od přírody zvědavý, a proto mě baví zkoumat, zda a jak konkrétní politické zásahy skutečně ovlivňují ekonomické ukazatele – tedy zda mají měřitelné dopady na realitu, nejen na papíře. Ale co mě baví ze všeho nejvíc? Ten moment, kdy se studentům při výuce rozzáří oči, když jim ekonomie začne dávat smysl a všechny její krásy a souvislosti se jim propojí. V tu chvíli vím, že to, co dělám, má skutečný dopad.

Jaké máš další ambice?
S největší pravděpodobností mě po studiu čeká odchod do zahraničí – taková jsou zkrátka pravidla akademické hry. Upřímně mě to trochu mrzí, protože bych nejraději zůstal v Jeseníku, ke kterému mám silný osobní vztah.

Mezi mé hlavní ambice proto patří využít příležitosti v zahraničí, nasbírat cenné zkušenosti a jednou – ideálně do padesátky – se vrátit zpátky. Třeba jako rentiér, nebo jako vědec, který může svou práci dělat na dálku z domova.

Děláš nějakou aktivitu mimo své studium a práci?
Ano, jsem součástí projektu Experti do škol, který organizuje Česká společnost ekonomická (ČSE). Jeho cílem je přiblížit středoškolákům ekonomii v praxi a motivovat je ke studiu ekonomicky zaměřených vysokých škol. Střední školy si mohou vybrat z nabídky přednášek od odborníků z různých oblastí ekonomie – podle toho, co je zajímá nebo co nejlépe doplňuje jejich výuku.

Tento projekt má velký úspěch a je mi ctí i výzvou být jeho součástí. Více informací najdete na: https://www.cse.cz/experti.

Chceš něco lidem na Jesenicku vzkázat?
Určitě bych chtěl apelovat na místní podnikatele a firmy. Často totiž vidím, že menší podniky – především rodinné firmy – příliš neinovují a nejsou otevřené moderním technologiím, které by jim mohly výrazně usnadnit práci, zefektivnit procesy a ušetřit čas i náklady.

Buďte proto otevření spolupráci s firmami, které se věnují digitalizaci, procesnímu řízení a optimalizaci podnikových struktur. V dnešní době už to není jen konkurenční výhoda, ale nutnost – pokud chceme, aby se dál rozvíjel nejen náš region, ale i celá společnost, včetně vás samotných.

Alex měl na závěr rozhovoru ještě jednu prosbu, zdali by nemohl adresovat jednat vzkaz i přímo municipalitám.

A ještě bych rád něco vzkázal i zástupcům samosprávy. Mnoho otázek, které dnes obce řeší – například zda zhasnutí veřejného osvětlení od půlnoci do čtyř hodin ráno zvyšuje kriminalitu – už byla důkladně prozkoumána vědeckou komunitou. Odpovědi na podobné otázky najdete ve vědeckých studiích, které jsou dnes volně dostupné online. Využívejte proto poznatky z výzkumu jako oporu pro rozhodování. Pomohou vám činit efektivnější a lépe podložená rozhodnutí, která budou přínosná nejen pro obecní rozpočet, ale především pro kvalitu života obyvatel celého regionu.

Kamil Kavka