
CHRUDIM | Když se kvalita dědí: Řeznictví Čejka ukazuje, že řemeslo nevymřelo

SKUTEČ, okr. Chrudim | Na náměstí ve Skutči najdeme řeznictví, kolem kterého je stále rušno. Rodinná tradice sahá až do první republiky, kdy si Josef Pátek, dědeček současného majitele Oldřicha Čejky, otevřel malé řeznictví v nedalekém Bartoňově. "Děda byl na okrese pěkné číslo," vzpomíná s úsměvem Oldřich Čejka, se kterým jsme odkryli příběh rodinné firmy, kde řezničina koluje v krvi už několika generacím. Jeho výrobky získaly řadu ocenění, například Regionální potravinu roku 2024 v Pardubickém kraji za Čertovské tyčinky či v roce 2021 za Cool hovězí z mladých býků.
Řeznické řemeslo se v rodině
dědí již po generace
"Babička vždycky vyprávěla,
že aby děda uživil všechny své děti, jezdil s výrobky na trh do Pardubic, kde
vše hned prodal. Ale sám se zasekl na několik dní v hospodě," začíná poutavé
vyprávění Oldřich Čejka. Z dědových sedmi dětí tři zůstaly věrné řemeslu,
včetně Jaroslavy Pátkové, provdané Čejkové, která po něm převzala nejen
receptury, ale i odhodlání v rodinné tradici pokračovat. A to navzdory
hospodářským krizím a tehdejšímu režimu.
"Maminka vyprávěla, že se musela zapojovat už jako malá. Čepovala pivo, pomáhala ve výrobě, byla pořád u dění," pokračuje Oldřich Čejka. Sám se původně chtěl řeznickému řemeslu vyhnout. "Táhlo mě to spíše k obchodu a sportu," přiznává. Přesto nakonec zakotvil v potravinářství – vyučil se řezníkem, udělal si zkoušky na vedoucího a dostal na starost prodejnu ve Skutči. "Já jsem prostě zjistil, že to asi mám v krvi," říká odhodlaně.
Po revoluci se Oldřich Čejka rozhodl na nic nečekat a vzít osud do vlastních rukou. "Byl jsem asi mezi prvními tady u nás na okrese, kdo si šel pro živnost. Měl jsem malou prodejnu, kde jsme s manželkou postupně začali budovat zázemí a rostli. Předtím to byla spálená země. Nikde nic, jen já, řezník a dvě prodavačky," popisuje začátky. Naštěstí brzy zjistili, že když nabídnou zákazníkům kvalitní výrobky, rychle se to rozšíří.
"Předtím do prodejny přišlo pár lidí, ale záhy po otevření ve vlastním jsme měli frontu až za roh," vzpomíná Oldřich Čejka. Lidé si k němu od té doby chodí nejen nakoupit, ale i pro radu. "A to mám nejraději, když s nimi mohu probrat, co na svíčkovou, co na gril, co na ptáčky. A pak je vidět, jak se spokojení vrací. To byla vždycky největší odměna," dodává.
Řeznictví se postupně rozrostlo do osmi prodejen v regionu (například v Chrasti u Chrudimi, Pardubicích nebo Prosetíně) se 61 zaměstnanci a vlastní jídelnou v Pardubicích. "Dřív jsme měli jen prodejny, ale dnes dodáváme do pražských řeznictví, restaurací i hotelů. Vědí, že naše výrobky stojí na kvalitě a chuti," vysvětluje.
Kvalita surovin je klíčová
Vlajkovou lodí Řeznictví a
uzenářství Oldřich Čejka jsou výrobky, se kterými začínali a které mají kořeny
v recepturách dědečka Josefa. "Největším lákadlem vždycky byla naše vyhlášená
tlačenka, pečená sekaná a vinná klobása. Máme sešit, kde jsou ještě dědovy
původní recepty," popisuje Oldřich Čejka s tím, že se k recepturám často vrací.
"Prostě mají hlavu a patu," směje se.
Jedním z nejnovějších hitů jsou Čertovské tyčinky – malé pikantní klobásky, které získaly ocenění Regionální potravina roku 2024 v Pardubickém kraji. "S tímhle výrobkem jsme uspěli na celé čáře. Vymysleli jsme je jako něco praktického, co si můžete dát k vínu nebo jen tak na posezení. Jedna paní z Moravy mi říkala, že jsou u nich ve vinárně naprostým hitem k vínu. A já říkám, že k pivu jsou taky skvělý," vypráví s nadhledem Oldřich Čejka. "Regionální potravinu jsme získali již podruhé a je to pro nás satisfakce, že naši práci děláme dobře, a motivuje nás to stále přicházet s něčím novým," dodává.
Kvalita surovin je pro jeho řeznictví klíčová. "Všechno maso je z českých chovů. Máme jatka kousek od nás, stejně tak farmy, odkud bereme hovězí. Je to lokální a férové. Mladí zákazníci dnes víc řeší, odkud jídlo pochází, a my se jim snažíme říct co nejvíc. Rádi se ptají, my rádi odpovídáme," vysvětluje Oldřich Čejka.
U syna Martina jsem viděl
talent už od mala
Rodina Čejků do podniku vždy
patřila. Dědeček začal, Oldřich tradici znovu oživil a dnes už je ve firmě
zapojen i jeho syn Martin. "V Martinovi jsem viděl talent už od mala," říká
Oldřich Čejka. "Když jako kluk stál za pultem, měl gesta a způsob komunikace
přesně jako můj táta. Když jsme rozjížděli prodejnu v Chrudimi, nechali jsme ho
tam rok a tržby okamžitě šly nahoru. Ví, jak na lidi, co jim nabídnout,"
pochvaluje si Oldřich Čejka, jak nová generace přinesla nejen energii, ale
moderní přístup.
"Martin je jako ryba ve vodě. Zatímco já jsem se soustředil na výrobu a kvalitu, on přišel s nápady na propagaci. Díky němu jsme začali být vidět i na sociálních sítích. Tohle už není moje parketa, ale obdivuju, jak to zvládá," přiznává Oldřich Čejka.
A budoucnost? Oldřich Čejka se směje: "Martin má dvě dcery, takže doufám, že tradice bude pokračovat. Po mamince máme v rodině linii skvělých řeznic, takže šance tu je. Já už si chci jen užít klidný důchod."
Oldřich ČEJKA | ČEJKA Řeznictví 1923 | info@reznictvicejka.cz
Text a foto (zdroj): Regionální potravina